Ođasvuorká

Oahpuid álgimat 2020 čavčča

Goas du oahppu álgá? Geahčes dás.

Báikkálaš sisaváldima ohcanáigemearri guhkiduvvon

Háliidivččet go studeret Sámi allaskuvllas dán čavčča, muhto it leat vel ohcan makkárge oahpposadjái? De ii leat beare maŋŋit ohcat Sámi allaskuvlii. Geahča makkár oahpuide sáhtát ain ohcat báikkálaš sisaváldima bokte.

Gudnebálkkašumit Sverre Fjellheimii ja Inga Mortenssonii

World Indigenous Nations University (WINU) lea geigen gudnebálkkašumiid lullisápmelačča guoktái Sverre Fjellheimii ja Inga Persson Mortenssonii.

Fas vejolaš ohcat oahpuide

Dál lea fas vejolaš ohcat báikkálaš sisaváldima bokte borgemánu 1. beaivvi rádjái.

Historjjálaš doalut Sámi allaskuvllas

Norgga biibbalsearvi almmuha ođđasit jorgaluvvon davvisámegielat biibbala. Dat lea vuosttaš háve sámi historjjás go biibbal jorgaluvvo vuođđoteavsttain davvisámegillii. Seammás lea maiddai vuosttaš geardde go biibbala almmuhandoalut lágiduvvot sámi báikkis, Guovdageainnus dán čavčča.

Stivraláhttut válljejuvvon ja nammaduvvon

Dál lea čielgan geat galget Sámi allaskuvlla stivrras čohkkat boahtte stivraáigodagas.

Anja Somby virgáduvvon sámi buohccidivššároahpu prošeaktajođiheaddjin

Sámi allaskuvla lea virgádan Anja Somby sámi buohccidivššároahpu prošeaktajođiheaddjin. Sus šaddá guovddáš rolla oahpu ásaheamis ja illuda bargat iežas váibmoáššiin.

Sámi allaskuvlla studeanta lea juo ožžon bargofálaldagaid

Olles Sámis dárbbašit oahppan oahpaheddjiid sihke mánáidgárddiin ja mánáidskuvllain gos leat sámi ja sámegielat mánát.

Dál lea ain vejolaš ohcat Sámi allaskuvlii

Fuobmájit go beare maŋŋit ahte háliidat studeret Sámi allaskuvllas? Dál lea vejolaš ohcat báikkálaš sisaváldima bokte vissis oahpuide.

Siiddut