Latest news
- Start of studies autumn 2021
- The application deadline for autumn semester studies 2021 has been extended!
- Call for papers: Indigenous Journalism and Self-Determination Conference 2021
- Students' access to Diehtosiida
- New covid-19 measures
- SHoT 2021
- The application deadline for exchange is approaching
- Information regarding term start in January 2021
- The application deadline has been extended
Vuosttaš PhD Sámi allaskuvlla prográmmas: Historjjálaš ovdavázzi
-Lean go superwoman? Na, juooooo...dovdo han gal ahte lea leamaš olu bargu ja jus galgá dahkkot de ferten bargat ieš. Nu dadjá Biret- Elle Juuso gii lea vuosttaš gii lea čađahan Sámi allaskuvlla PhD-prográmma.
Biret- Elle Juuso lea ovdavázzi. Vuosttaš gii čađaha Sámi allaskuvlla PhD-prográmma. Jagit leat golihan, beaivvit leamašan lossadat ja barggut olu. Muhto dál de, čakčamánu 27.beaivve 2024 lea son nákkáhallan ja bealuštan dutkamuša. Ja Biret-Elle oažžu fas eallima iežas háldui.
-Mot lea dovdu? Na, in várra riekta ipmir ovdal....ovdal dás maŋŋel. Stuora noađđi gahččá goit eret. Dán geasi lei vuosttaš geasseluopmu viđa jagis. Dalle go álgen, na dalle mun gal jáhkken ahte olmmoš sáhttá luomustallat maiddái. Muhto ii... gal dat lea lossat bearašolbmui, mieđiha njealjimáná eadni.
Diibmá dasto mearridii ahte dán jagi áigu luomustallat.
- Lean 6 vahku luomustallan dán geasi ja mun fal nagodin guođđit dutkanfáttá de, ovdal dat gal lei álo jorrame oaivvis. Ja go vel leat mánát, rihpadoalut ja nu ain.. daidda visot duddjot ieš, ja vel dutkan ja oahpahus...čielggas ahte lean váiban, muhto gal dat lea mannan bures. Ferten bivdit ándagassii mánáin go ná lea leamaš eallin, mojohallá son
Hilgu hypotesa
Juuso álggii PhD- prográmmii skábmamánus 2017. Son lohká ahte okta buorrevuohta čađahit dán Sámi allaskuvllas ja sámi birrasis, lea ahte ii dárbbaš álo buot čilget vuođu rájes. Dihtomielalašvuohta birrasis dahká barggu álkibun. Vuosttaš jagiid sus lei oahpahusgeatnegasvuohta ja čađahii oahpuid 30 oč, mii válddii oalle olu áiggi. Iešalddis čállinráfi lei 2020-2022- lohppii goas fas álggii oahpahusbargui. Ja dál de lea geigen dutkanbohtosa fáttás: Jietnadagas bustávvii – bustávas jietnadahkii. Sámegielat álgooahpahusa ohppiid teknihkalaš lohkandáidu.
Son čilge hui oanehaččat duogáža dáiguin sániiguin: Dutkamušas populára oainnu vuođul dahkkojuvvon hypotesa lea dat, ahte sámegielat oahpahusa oahppit eai oahpa lohkat sámegillii Suoma skuvlavuogádagas vuosttaš luohká loahpas eaige Norgga skuvlavuogádagas nuppi ceahki loahpas. Ja dat hypotesa hilgojuvvui dutkanbohtosiid geažil.
Dutkamis leat 36 oahppi mielde Suomas ja Norggas, buohkat seamma agis (go devdet 8 jagi). Dutkamuššii ja skoviide lea heivehan teavsttaid ovdalaš dutkamušain, duoppil dáppil viežžan osiid, nugo ieš čilge. Jearaldahkan dál lea go dutkanrahčamuš leamaš dan veara?
-In dieđe livččen go álgán jus livččen diehtán man olu bargu dat lea. Die várra eanet leaika go duohta, go son mieđiha dán leat sus váibmoáššin mii álo čuovvu su.
Leat go sámi mánát čuorbbibut?
Son álggii oahpaheaddjin Heahtás jagis 2000. Doppe de vásihii dan mii doalvvui su dutkamii.
- Kollegat, váhnemat... dat čuoččuhedje ahte sámi mánát leat heajubut skuvllas. Beallegielagat, eai birge. Na, njulgestaga dedde sin vulos. Ja mun jurddašisgohten mii doppe lea jus juo leat čuorbbibut dahje eai birge. Muhto fuomášin ahte eai hal sámi mánát gal leat “čuorbbibut”! Orui dego ovdalaš áigge duolbmunvuoigna mii báinnii nu ahte navde ahte sámi mánát eai birge.
Son muittaša ahte gal sutnje ge dáguhedje mánnán ahte ii gánnát viggat skuvllaide, in son, sámegielat, birge alit oahpus.
- Muhto ceaggái lean leamaš – horoskohpas lean burru: albma ceaggái! Ja mun dutkagohten dasto jurdagiin ahte lea go sámegielas iešalddis juoga mii dagaha váttisvuođaid? Lea go teknihkalaš lohkandáidu heajut máná lohkamis, mot láhtte giella mánáid njálmmis? Ja lea go doppe obanassiige lohkanváttisvuohta, ja jus nu - čadno go dat guovttegielatvuhtii?
Juuso gávnnahii ahte ii hal sámegiela gal leat váddáset oahppat go eará gielaid, mánná oahppá lohkat sámegiela.
- Muhto dajašin ahte vajálduhttá álkit man ii vásit suohttasin oahppat. De ferte dihtomielalaččat bargat oahpaheaddji dego coachan, hárjeheaddjin, vai mánná máhttá váldit vuhtii giela iešvuođa. Ollesolmmoš ferte leat várrogas maid dadjá, go mánát dego hakset jus mii dadjat ahte “sámegiella gal lea nu váttis”.
Giela iešvuođat
Juuso čilge ahte eai doppe leat oahppanváttisvuođat, muhto gielas leat iešvuođat maid ferte atnit muittus oahpadettiin.
-Go mánná oahppagoahtá bustávaid, bustávaid jietnadeami, de guđđet sámi bustávaid oahppama juovllaid maŋŋelii, nu ahte ohppet daid beare maŋŋit. Dat dagaha ahte sámi bustávat eai sajáiduva doarvái, šaddá unnit input ja unnit oahppan. Galgá go leat č? Vai ž? Ja mot lea O vai U? Diet báhcet. Mánát eai hárján dáid gullat ja oaidnit doarvái árrat ja nu šaddá sámi bustávaid dáfus unnit hárjehus eai ge sajáiduva doarvái. Vahát lea ahte stuora gielat váikkuhit erenoamášvuođaide go sámegiella lea earálágan, ja nu váldogielat báidnet. Ja mii válljet dasto lohkat eará giela mii máŋgga dáfus lea álkit.
Muhto su hypotesa han lei ahte sámegieloahpahusa oahppit eai oahpa lohkat sámegillii vuosttaš/nuppi ceahki loahpas, muhto dát navddus hilgojuvvui dutkanbohtosiid geažil.
-Na, juo. Álggu rájes fuomášin ahte atnet sámegieldiimmuid váivin ja lossadin. Ii leat nu imaš, go heivvolaš oahppomateriála lea váilevaš, eai sámegielas leat somás appat ja spealut. Muhto seammás lea nu dehálaš hárjehit čalmmi sámi bustávaide, sámi stávvaliidda, ja hui árrat dáid buktit ovdan. Visuála bealli livččii nu dehálaš lohkančehppodaga ovddideamis, son deattuha.
Sivvan go dát ii soaitte dahkkot, ii leat láikodat. Juuso baicca navdá boares jurddašanmálle duogážin, ahte ballet máŋga giela oahppamis oktanaga.
-Oahppat máŋga giela han lei jallodat ovdalaš áigge, son muittuhastá.
Hárjehit čálmmiid sámi bustávaide
Oahppat sámegiela lohkat, ii leat iešalddis váddáseabbo go eará gielaid oahppat. Muhto das leat soames hástalusat. Son čujuha ovdamearkkadihte dasa ahte dárogielas leat sánit mihá oaneheappot go sámegielas. Go de mánná galgá gávdnat bustáva jietnadeapmái, de šaddá váddáseabbon go sánit leat guhkibut seammás go eai leat hárjánan sámi bustávaide. Go stávvalastin ii leat seamma dábálaš dárogielas, de buktá dat liigehástalusaid go deaivvada guhkes sámegiel sániiguin. Dárogillii oahppan oahpaheaddjit eai dábálaččat ane stávvalastinhárjehallama oahpahusas go eai leat dan oahppan dážaskuvllain, ja dat sáhttá leat sivvan de dasa ahte sámegieloahppit eai leat beassan hárjehallat stávvalastindáidduid go oahpaheaddjit eai leat hárjánan dakkár vugiiguin oahpahit
- Mii fertet njulgestaga hárjehit čalmmi stávvaliidda ja sámi bustávaide. Mađi árabut buktit dáid ovdan, dađi buoret, deattuha son.
Nu ahte sámi mánát eai leat čuorbbibut, eai ge čuorbbibut lohkat. Sámegielat álgooahpahusa ohppiid teknihkalaš lohkandáidu lea čadnon áibbas eará áššiide go čurbošeapmái ja láikohallamii. Nugo stávvalastimii ja goas ohppet sámi bustávaid skuvlajagis. Duvdet go sámi bustávaid bearehaga eret? Man muddui čalbmi hárjána sámi bustávaid oaidnit.
-Gal doppe lea olu maid vel sáhtášii dutkat. Lean dego luomemeahcis. Fuomášan ovtta bovnna olu luopmániiguin, muhto jorgalan eará guvlui gos leat vel eanet luomebovnnat. Guđe bovnna ja báikki de galggašii válljet!
Dovdá dárbbu bargui
Juuso lea ilus go lea loahpahan PhD-barggu.
-Lean gal dovdan iežan hui okto. Go unnán dáhpáhuvvá mii lea relevánta mu bargui, de lean gal ferten dorvvastit eará ja stuorát fágabirrasiidda olggobealde Sámi allaskuvlla fágabirrasa.
Lea lossat go vuosttamužžan gállá obbasa...
-Muhto vaikko lea lossat, de dovddan dárbbu mu bargui. Dovdo mearkkašahttin ahte sáhttá sámegillii buvttadit dákkár teavstta mii soaittášii leat ávkin sámi oahpaheddjiide. Doaivva lea ahte ii dárbbaš ballat sámegiela lohkamis. Ii sámegiella leat váddáseabbo go eará gielat.
Juuso gii muđui ii jávohuvo ja dávjá mojohallá, jaskkoda.
Mas mii nu ballat? Manne ain fuotnut iežamet giela, ja dárkut dan nu váttisin, jearrala son.
Ja vástida dasto ieš:
- Na go mii dávjá geahččat bajás váldoálbmoga. Diet dat máhttet. Mii bajásgeahččat dáčča olbmo. Ain orrut váldime duođaleabbon dáčča, suopmelačča, “das dat leat dat rievttes dieđa...” Gal mun de sáhtán lean ovdavázzin, obbasa gállit. Somá han lea deavdit vuordámušaid ja vejolašvuođaid.Ii bat de šattašii geahppaset dovdu midjiide buohkaide?
Govvateaksta: De lea viimmat čielgan ahte su doavttergrádadutkamuš lea dohkkehuvvon maŋŋel nákkáhallma.