VPÁČ-6001 Pedagogihkka – čiekŋudeapmi árbevirolaš máhtus ja sámi kultuvrras – joatkkaoahppun vuođđoskuvlaoahpaheddjiide
- Oahpu lágideapmi: Oahppu lágiduvvo geabbilis neahttavuđot oahppun deaivvademiiguin.
- Oahpahusgiella: Sámegiella. Ohppui gullá leat diđolaš sámegiela geavaheamis. Soames logaldallamat leat eará gielaide.
- 30 oahppočuoggá
- Fágaplána
- Deaivvadanplána
- Jus leat jearaldagat mat gusket oahpposajeohcamii, ohcanvuogádahkii, sisabeassangáibádusaide jna., váldde oktavuođa oahppohálddahusain, oahppohalddahus@samas.no
Oahpus lea sadji didákttalaš geahčastagas čielggasmahttit árbevirolaš máhtuid ja kultuvrralaš ovdanbuktinvugiid, sihke geavatlaččat ja teorehtalaččat. Erenoamáš fokus lea eallinlágiide Sámis/eamitálbmot guovlluin ja das movt leat heivehuvvon jagi birrajođuin ja duovdagiid sierravuođaid mielde. Oktavuohta gaskkal kultuvrralaš ja sosiála bistevašvuođa, luonddubirrasa, olbmuid birgenlágiid ja giela deattuhuvvo.
Gáibádusat beassat eksámenii:
Čuovvovaš barggut galget leat čađahuvvon ja dohkkehuvvon, ovdalgo studeanta beassá eksámenii: - njeallje fágalogga buvttadit, ja okta dain juogo jietna- dahje videohámis - ráhkadit oahpponeavvu/oahpahuslážu oktan čilgehusain mas digitála reaiddu geavaheapmi lea oassin - plánet ja čađahit ovdánahttinprošeavtta ja ovdanbuktit dan Barggut árvvoštallojuvvojit dohkálaš/ ii dohkálaš. Koordináhtor mearrida, beasságo studeanta eksámenii.
Eksámen:
Eksámenis leat golbma oasi:
1. Oktagaslaš 5-beaivásaš čálalaš ruovttueksámen sohppojuvvon čuolmma vuođul
2. Njálmmálaš diibmobeallásaš rabas eksámendilálašvuohta mas studeanta bidjá čálalaš barggu ovdan
3. Oktagaslaš ságastallan sensoriiguin fáttá birra maŋŋil, 15 minuhta.
Čálalaš eksámenbargu, ovdanbidjan ja ságastallan árvvoštallojuvvo oktan olles bargun.
Árvvoštallan ECTS-vuogádaga mielde: Árvosátni A–F. Muđui čujuhuvvo Sámi allaskuvlla loahpalaš árvvoštallan- ja eksámennjuolggadusaide.
Entrance requirements
Čađahuvvon oahpaheaddjeoahppu mii addá gelbbolašvuođa oahpahit vuođđoskuvllas, ja sámegielmáhttu.
Sámegiela gáibádusa sáhttá deavdit čuovvovaš vugiid mielde:
- Norgga joatkkaskuvllas sámegiella 1. dahje 2. giellan 2,
- Suoma logahagas eatnigielladutkkus dahje lohkan sámegiela vierrogiellan,
- Ruoŧa gymnásas eatnigiellan (modersmål 200 čuoggá) dahje ođđaáigásaš giellan (moderna språk 200-300 čuoggá) dahje vástideaddji sámegieloahppu doaibmi njuolggadusaid mielde.
- Sámegiela gáibádusa sáhttá maid deavdit sámegiela lohkanbadjeoahpuin, 30 oahppočuoggá, dahje vástideaddji oahpuin dahje ceavzit giellageahččaleami maid Sámi allaskuvla lágida.
Jus lea eahpesihkarvuohta man dási gelbbolašvuohta ohccis lea, de ášši ovddiduvvo fágalaš árvvoštallamii ja meannuduvvo dán vuođul.