Sámi mánáidgárdeoahpaheaddjeoahppu - geabbilis prográmma

• Oasseáiggis, 3,5 jagi
• 180 oahppočuoggá (bachelor)
• Hárjehallamat mánáidgárddiin sihke Norggas, Ruoŧas ja Suomas
• Diibmoplána ja deaivvadanplána:
• Jus leat jearaldagat mat gusket oahpposajeohcamii, ohcanvuogádahkii, sisabeassangáibádusaide jna., váldde oktavuođa oahppohálddahusain, oahppohalddahus@samas.no

Oahpu sisdoallu

Sámi mánáidgárdeoahpaheaddjeoahppu lea profešuvdnaoahppu, mii gealbuda studeantta doaimmahit mánáidgárdeoahpaheaddjeprofešuvnna máŋggabealat ja rievdi servodagas, otná ja boahtteáiggi ođđaáigásaš mánáidgárddiin. Oahppu lea vuođđuduvvon Sámi mánáidgárdeoahpaheaddjeoahpu rámmaplánii (gč. Forskrift om rammeplan for samisk barnehagelærerutdanning, mearriduvvon Máhttodepartemeanttas 20.08.2013), ja lea ovttaárvosaš Norgga mánáidgárdeoahpaheaddjeoahpuin.

Oahpus deattuhuvvo sámi pedagogihkka, pedagogalaš jođiheami ja sámi mánná otná áiggis. Oahppu speadjalastá mánáidgárddi beaivválaš doaimmaid, mo mánáidgárddis láhčit dili máná oahppamii, láddamii, stoahkamii, ovddasmorrašii ja buot beallásaš ahtanuššamii.

Sámi mánáidgárdeoahpaheaddjeoahppu lea huksejuvvon servodaga máŋggabealatvuođa ja máŋggagielat ja -kultuvrralaš perspektiivvain. Oahpu vuođđun leat sámi kultuvrra, sámi servodaga ja sámegielaid dilit ja historjá. Oahpus leat guovddážis sámi mánát miehtá Sámi, sámi árbevirolaš máhttu, luondduáddejupmi, sámi oahppanáddejumit ja mánáid bajásšaddan. Dehálaš oassi oahpus lea ovttasbargu mánáiguin, mánáid váhnemiiguin, bearrašiiguin ja eallilan olbmuiguin. Oahppu deattuha sámi, našunála ja eamiálbmot ja riikkaidgaskasaš dutkan- ja ovdánahttinbargguid.

Oahpahusgiella

Váldo oahpahusgiella lea davvisámegiella. Jus oassi logaldallamiin lea dáro- dahje ruoŧagillii, de dat dulkojuvvo sámegillii dárbbu mielde. Jus logaldallamat leat eaŋgalasgillii, dat eai dulkojuvvo.

Oahppanvuogit

Mánáidgárdeoahpaheaddjeoahpus lea oassálastin ja ovttasbargu guovddážis. Oahppu lágiduvvo geabbilis málle mielde, mii mearkkaša ahte studeantta oahppanaktivitehtat lágiduvvojit sihke neahta bokte ja deaivvademiin Sámi allaskuvllas ja vejolaččat eará báikkis.
 

• Studeantaaktiivvalaš bargovuogit

Studeantaaktiivvalaš bargovuogit leat guovddážis. Lágiduvvon oahpahus lea doarjjan studeantta oahppamii. Studeanttain vurdojuvvo iešheanalašvuohta ja ahte sii aktiivvalaččat oassálastet oahppanaktivitehtaide neahtas ja deaivvademiin.

Oahpu iešguđet máhttoviidodagaid plánain leat oahppanjoksosat, sisdoallu, geatnegahtton bargogáibádusat, hárjehallamat, eksámenat čilgejuvvon. Hárjehallamii leat sierra plánat ja njuolggadusat, mat gullet oktii máhttoviidodatplánaiguin ja prográmmaplánain. Iešguđetlágan bargogáibádusat galget leat dohkkehuvvon fágaoahpaheddjiid bealis ovdalgo studeanta beassá eksámeniidda.

• Geatnegahtton oassálastin

Buot deaivvadeamit leat geatnegahtton. Jus studeanta šaddá leat eret (dohkálaš siva geažil), de galgá ovdagihtii dieđihit ja šiehttat movt sáhttá buhttet oahpahusa maid massá, ja vejolaš bargogáibádusaid ferte válbmet maŋŋel.

• Bagadallamat

Studeanta galgá oažžut bagadallama iežas profešuvdnaovdáneami ja progrešuvnna ektui. Bagadallan čađahuvvo sihke ovttaskas studeanttain, joavkkuin ja luohkáin. Studeanttat ožžot máhcahagaid geatnegahtton bargguide.
 

• Hárjehallamat

Hárjehallat oahpaheaddjeámmáhii hárjehallanskuvllain lea dehálaš oassi oahpus. Hárjehallamiin hárjehallanoahpaheaddjit mánáidgárddiin bagadallet studeanttaid hárjehallanáigodagas ja don hárjehalat ovttas mielstudeanttaiguin. Hárjehallamat leat geatnegahtton. Studeanttat besset vásihit hárjehallamiid mánáidgárddiin iešguđet guovlluin Sámis, juogo Norggas, Ruoŧas dahje Suomas, nu ahte dovddiidit riikkaid iešvuođaid ja oahppovuogádagaid. 

Oahppoáigodagas galgá studeanta čađahit unnimusat 100 hárjehallanbeaivvi. Unnimusat 85 beaivvi galget čađahuvvot mánáidgárddiin, ja 15 hárjehallanbeaivvi sáhttet čađahuvvot mánáidgárddiin dahje eará ásahusain. Vihtta hárjehallanbeaivvi sáhttet čađahuvvot oahppo- dahje hárjehallanmátkkiin.

Prográmma huksehus

Sámi mánáidgárdeoahpaheaddjeoahppu - geabbilis huksehusain, čađahuvvo geabbilis málle mielde, 3,5 oahppojagi badjel. Geabbilis huksehus rahpá vejolašvuođa heivehit lágideami ja lávdadit oasi oahpahusas servodaga dárbbuid mielde. Prográmma lea juhkkojuvvon čieža lohkanbadjái. Guđa lohkanbajis leat 25 oahppočuoggá, ovtta lohkanbajis leat 30 oahppočuoggá ja dat lágiduvvojit geabbilis huksehusain.

Bargo - ja joatkkaoahppovejolašvuođat
Sámegielat mánáidgárdeoahpaheadjit leat earenoamáš bivnnuhat, ja sii geat dasa lassin leat sámi mánáidgárdeoahpaheaddjeoahpu váldán leat earenoamáš gelbbolašvuođa háhkan maid skuvllat miehtá Sámi ja olggobeale Sámi guovlluid dárbbašit. Sámi mánáidgárddeoahpaheaddjeoahppu addá máŋggabealat gelbbolašvuođa sámi áššiid ja servodaga birra, dieđalaš ja fágalaš máhtu. Oahppoprográmma ráhkkanahttá ja addá spesialiserejuvvon gelbbolašvuođa bargat mánáidgárddis. Oahppu addá vejolašvuođa joatkkaoahpuiguin joatkit, earret eará masteriin.

Buorit stipeandavejolašvuođat 
Sámi mánáidgárdeoahpaheaddjeoahpuin leat buorit stipeandavejolašvuođat. Norggabeale Sámedikkis sáhtát ohcat stipeandda go leat studeantta sámi mánáidgárdeoahpaheaddjeoahpus.