Videreutdanning for lærere

VDUO-6002 Duodji 2, 1.-10. ceahkki– joatkkaoahppu vuođđoskuvlaoahpaheddjiide

  • Neahttadoarjjaoahpahus: Oassi oahpus lágiduvvo fysalaš deaivvadeapmin Sámi allaskuvllas, ja oassi neahttadeaivvadeapmin ja neahttaoahpahussan. Fysalaš deaivvademiid ii leat vejolaš čuovvut neahta bokte.
  • Oahpahusgiella: Davvisámegiella
  • 30 oahppočuoggá
  • Jus leat jearaldagat mat gusket oahpposajeohcamii, ohcanvuogádahkii, sisabeassangáibádusaide jna., váldde oktavuođa oahppohálddahusain, oahppohalddahus@samas.no

Duodji 2 - oahppu fállá dieđuid árktalaš eamiálbmogiid duddjomis ja hábmemis dasa lassin oahpásnuhttá daidda gullevaš teknihkaide, reaidduide ja ávdnasiidda mat leat relevántta vuođđoskuvlla duodjefágii.

Oahpahusas digaštallat árktalaš eamiálbmogiid duodjeárbevieru sajádaga globála bistevašvuođa diskurssas ja suokkardit duoji suvdilisvuođa. Oahpus hásttuhuvvo gávdnat duddjonvugiid, maiguin sáhttá váikkuhit birrasii, kultuvrii ja ekonomiijai. Oahpahus galgá čielggasmahttit fágadidákttalaš geahčastaga ja fágii gullevaš dutkama, sámi ja álgoálbmot geahččanguovllus.

Fágas deattuhuvvo estehtalaš vásáhusat, suokkardallamat, gulahallamat ja ovdanbuktimat.

Gáibádusat beassat eksámenii: 

Čuovvovaš gáibádusat leat eaktun beassat eksámenii:

  • Oassálastit 80% lágiduvvon oahpahussii deaivvademiin ja neahttaoahpahusas.
  • Čađahit didákttalaš barggu duojis skuvllas.
  • Čađahit duodjebargguid njealji duodjefáttás. Bargguide gullá duddjon ja duddjonproseassa dokumenteren, ee. dokumenteret ávdnasiid, bargoreaidduid, duodjedoahpagiid ja duddjonproseassa. Bargui gullá maiddái iežas reflekteren. Čálalaš bargu galgá leat gaskkal 5-10 siiddu, oktan govaiguin ja gáldolisttuin.
  • Čađahit ovtta didákttalaš čálalaš barggu. Bargu galgá leat gaskkal 2-4 siiddu, earret mildosiid.

Gáibádusat galget árvvoštallojuvvon ja dohkkehuvvon maŋemusat 2 vahku ovdal eksámena.

Eksámen: 

Eksámenis leat guokte oasi:

1. Čájehanmáhppaeksámen bargogáibádusaid vuođul. (70 % deaddu loahpalaš árvosánis). Čájehanmáhpas galget leat čuovvovaš oasit ja galgá leat eanemusat 20 siiddu, oktan govaiguin ja gáldolisttuin:

  • Láidehus
  • Duodjebargu guovtti duodjefáttás maid lea čađahan ja heivehan eksámenii
  • Didákttalaš čálus man lea heivehan eksámenii
  • Reflekšuvdnačálus (sullii 1 siiddu) mas studeanta reflektere iežas bargguid ja ovdáneami birra

2. Praktihkalaš eksámen gos studeanta cegge čájáhusa ovttas earáiguin ja ovdanbuktá oktagaslaččat iežas duodjebargguid (30 % deaddu loahpalaš árvosánis).

Opptakskrav

  • Čađahuvvon oahpaheaddjeoahppu mii addá gelbbolašvuođa oahpahit vuođđoskuvllas
  • Davvisámegielmáhttu
  • Čađahuvvon V5DUO-1140 Duoji 1, V1DUO-1140 Duoji, VDUO-6001 Duodji 1, 1.-10. ceahkki- joatkkaoahppu vuođđoskuvlaoahpaheddjiide dahje vástideaddji 30 oč duojis.

Sámegiela gáibádusa sáhttá deavdit čuovvovaš vugiid mielde:

  • Norgga joatkkaskuvllas sámegiella 1. dahje 2. giellan 2,
  • Suoma logahagas eatnigielladutkkus dahje lohkan sámegiela vierrogiellan, 
  • Ruoŧa gymnásas eatnigiellan (modersmål 200 čuoggá) dahje ođđaáigásaš giellan (moderna språk 200-300 čuoggá) dahje vástideaddji sámegieloahppu doaibmi njuolggadusaid mielde.
  • Sámegiela gáibádusa sáhttá maid deavdit sámegiela lohkanbadjeoahpuin, 30 oahppočuoggá, dahje vástideaddji oahpuin dahje ceavzit giellageahččaleami maid Sámi allaskuvla lágida.

Jus lea eahpesihkarvuohta man dási gelbbolašvuohta ohccis lea, de ášši ovddiduvvo fágalaš árvvoštallamii ja meannuduvvo dán vuođul.