Ođđasat
- Diehtosiidda ja ovdakántuvrra rabasáiggit 2024 juovllaid
- Sámi dieđalaš áigečállagis ođđa nummir almmuhuvvon
- Ođđa vejolašvuohta ohcat 2025 giđa oahpuide
- Badjel 3 miljovnna oahpaheaddjeoahpuid nannemii
- Sámi allaskuvla ovttasbargagoahtá Dáiddaakademijain
- Gietkkama ja wahakura kultuvrralaš mearkkašupmi buresveadjimii
- Norgga ambassáda Argentinas ávvudii davviriikkalaš dutkanovttasbarggu
- Vuosttažat geat leat čađahan sámi buohccidivššároahpu
- Strategalaš gulahallama vuogit sámi ealáhusaid dáfus
Ođđa dutkan: Váhnemat fertejit ražastit jus gávpotmánát galget hupmat sámegiela
- Válljejin dán fáttá go vuhtten ahte dáppe Álttás ii leat nu álki fievrridit sámegiela viidáseappot mánáide nu ahte šaddá bearraša beaivválaš ja lunddolaš hupmangiellan, dadjá Lena Romsdal Hætta. Son lea Joatkás eret, ja orru Fállejogas ja ieš lea bajásgeassán golmma máná sámegielagin.
Deháleamos boađus su dutkamušas dáidá ahte dán áiggi Álttás sámegielat váhnemat atnet sámegiela dehálažžan ja geahččalit fievrridit sámegiela viidáset mánáideaset, muhto buohkat eai lihkostuva vaikko geahččalit.
-Ovdalgo dutkagohten jáhkken ahte muhtimat eai oahpahan mánáide sámegiela, dál dieđán ahte buohkat leat duođai geahččalan, dadjá son iežas oahppanproseassa birra.
Dutkamuš mii guorahallá movt sámegielain geavvá gávpogiin lea erenoamáš áigeguovdil, go olu sámit fárrejit gávpogiidda.
-Lena lea dahkan kvalitatiivvalaš guorahallama eavttuin ja vásáhusain movt giellá sirdo buolvvas bulvii Álttás. Ii leat ovdal dahkkon Álttás ja nu unnán guorahallojuvvon eará guovlluin. Máhttu man Lena lea gávdnan lea dehálaš dasa go galgá plánet sámegiela boahtteáiggi, eandalii go nu olu sámit orrot dál gávpogiin, dadjá su bagadalli Sámi allaskuvllas, professor Jon Todal.
Lena Romsdal Hættas ledje čielga jurdagat mat livččii čovdosat olu daidda hástalusaide mat váhnemiin leat.
-Álttá suohkan berrešii leahkit sámi hálddašansuohkan. Dat čoavddašii máŋga dehálaš čuolmma, ja Álttás galggašii sámi skuvla nu movt Deanus lea, mas lea fálaldat maiddái mánáide geain lea sámegiella nuppi giellan.
Stuorimus oassi Álttá mánáin ii leat sámegiella ruovttugiellan ja ohppet dušše sámegiela skuvlla bokte.
Lena Romsdal Hætta dutkamuš čájeha maid ahte sámegielat/ guovttegielat ruovttuide lea sámegielat mánáidgárdi áibbas dárbbašlaš jus mánát galget hupmagoahtit sámegiela beaivválaš giellan ruovttus. Dutkamuš čájeha ahte olu mánát heitet sámástit go vulget sámegielat mánáidgárddis dárogielat skuvlemii.
-Bargu lea leamaš hui miellagiddevaš ja barggadettiin lean fuobmán ollu eará miellagiddevaš fáttáid ja livččii dieđusge miella vel eambbo dutkat gillii guoskevaš áššiid Álttá guovllus, dadjá Lena.